Výletování na Krétě - Dívka s perlou - blog pro všechny milovníky života

středa 11. července 2018

Výletování na Krétě

V minulém článku jsem psala o dovolené na Krétě v širším pojetí, tentokrát se zaměřím na tři výlety, které jsme za týdenní pobyt stihli. Je mi sice trochu líto, že jsme nenavštívili více míst, protože jsem si jich v průvodci našla mnohem více, ale šest dní je šest dní, a když k tomu máte all inclusive, omezí se vám i čas během dne. Pozitivní na tom je, že mám aspoň o důvod víc se na Krétu vrátit.

Heraklion

Naší první výletní zastávkou bylo hlavní město Kréty, Heraklion. Navštívili jsme ho ve čtvrtek 21. června. V průvodci jsem si zaškrtla zajímavá místa, která jsem ve městě chtěla navštívit, a když jsem se koukla na mapku, řekla jsem si, že to půjde stihnou za dopoledne, že historické centrum není tak velké. Jenže když jsme tam přijeli, zjitila jsem, že jsem zapomněla průvodce a že měřítko zmíněné mapky neodpovídá. Nejspíš zapomněli připsat jednu nulu - 1 cm nemohl být 150 m. 

Když jsme dorazili na autobusové nádraží, vydali jsme se hned do přístavu, kterému dominuje benátská pevnost. Protože jsme do Heraklionu dorazili zavčas, nepotkávali jsme příliš turistů. Prošli jsme se po přístavní hrázi a prozkoumali pevnost. Vstupné pro dospělou osobu bylo 2 eura, ale  jako student jsem šla zadarmo. Však o studentském vstupném vám ještě povyprávím. Pevnost se mi líbila. V přízemí se nacházely místnosti s archeologickými předměty a informační tabule, které byly v řečtině a v angličtině, takže jsem je nečetla. Co mě však zaujalo, byl výhled z vrcholu pevnosti. Přístav jako na dlani a nad hlavami nám létalo jedno letadlo za druhým.
Z přístavu jsme se přesunuli do centra, kde jsme měli v plánu navštívit archeologické muzeum, prohlédnout si tři kostely a podívat se na kašny. Kvůli chybě v měřítku nás procházka po hrázi stála více času, než jsme plánovali, takže jsme si zbytek města nestihli vychutnat. Jeden kostel jsme zběžně omrkli a kolem jedné kašny jsme také prošli. Spěchali jsme do muzea, kde mě ale na pokladně naštvali tak, že jsem si prohlídku exponátů nedokázala dostatečně vychutnat, a zkazilo mi to celý výlet. 

O Herakliu se říká, že jako historické město hodně lidí zklame, že v něm toho není moc k vidění. Já nesouhlasím. Heraklion se mi moc líbil a bylo mi líto, že jsme toho z něj neviděli více. To je prostě daň za pohodlí all inclusive. Nejvíce mě mrzí, že jsme se nedostali na hradby, protože vstup na ně se neplatí, což je v dnešní době rarita.

Vykopávky v Málii

O dva dny později, 23. června, naše další kroky vedly do Málie. Knossos jsme nestihli, proto jsme se rozhodli navštívit jiné vykopávky, které byly k hotelu blíže. Vyrazili jsme hned po snídani, abychom si užili atmosféru v tichosti bez proplítání se mezi jinými turisty. Vstup nás stál 6 euro každého. Bohužel nebylo možné zakoupit si studentký lístek. 

Vykopávky byly prostě a jednoduše vykopávky. Nemůžete od toho očekávat nic velkého, přesto si myslím, že každý, kdo se chystá na Krétu, by měl nějaké navštívit. Přeci jen je to kolébka řecké civilizace. Tentokrát jsem si dokonce i přečetla jeden z panelů a dozvěděla jsem se, že tento komplex byl ve své době nejvýznamnější. Nakonec ale vyhořel. V areálu se nacházejí rovněž obrovské vázy (viz obrázek), které se mi z výletu líbily nejvíc. A taky ten pohled na mohutné hory.

Když jsme se vraceli, přijeli dva plné autobusy turistů. Myslím, že my jsme to s časem vychytali lépe. Dokonce nám zbyla i chvíle, abychom se zašli podívat na neklidné moře, než nám jel spoj zpět k hotelu. 

Cretaquarium

Naším třetím výletem byla výprava do Cretaquaira, které se nachází v areálu bývalé americké základny. Je to velký prostor, kde naleznete i dinopark, ale také chátrající domy. Za mě bylo Cretaquarium úplně nejvíc nejlepší výlet. Dostali jsme sudentské vstupné, byla tam wifi (eduroam), ale hlavně české popisky. Dokonce byla možnost zaplatit si českého audioprůvodce. Snad jediné místo, kde jsem na Krétě zažila češtinu, když nepočítám české turisty. 

Co víc vám k akváriu říct? Byly tam ryby. Překvapivě hodně ryb. Některé byly barevné, jiné se více přizpůsobovaly svému prostředí. Dokonce jsem našla Nema! Ale kromě toho za sklem plavali žraloci nebo želvy. A co takové medúzy? Nikdy nepřestanu žasnout nad jejich elegancí. Kromě nich jsme viděli i mořské hvězdice, chobotnici či kraby a jiné korýše (doufám, že to píšu správně, nejsem zoolog). Prostě místo, které stojí za to navštívit.

Postřehy z výletů

Protože je Kréta ostrov (překvapivě), většina lidí se na ni vydá letecky, na což myslí i místní obyvatelé a na každém rohu narazíte na půjčovnu aut. Ale kdo se rozhodne vyrazit mezi Řeky, je blázen. Řekněme, že jejich způsob řízení je udivující. My jsme zvolili jiný způsob dopravy a to autobus. I tady na turity myslí. V každém voze jede kromě řidiče i "průvodčí", který prodává jízdenky a hlásí názvy jednotlivých zastávek. Pravda je, že autem bychom se dostali na některá místa rychleji a asi bychom toho i více viděli, ale na druhou stranu jsme se jeli primárně válet k vodě a ne trávit čas na cestách. S autobusy jsme byli spokojení, jen jednou nám zapomněl zastavit, takže jsme vystupovali o zastávku dál, ale nebyl to až tak velký kus cesty navíc. Naštěstí. A díky autobusům jsme poznali Krétu z jiné stránky.

Co ale nechápu, je, že na každém rohu narazíte na obchod s kožichy. Na Krétě? Kde je teplo? To jako vážně? říkala jsem si. Asi to nějaký svůj důvod má, nepátrala jsem po něm, ale zaujalo mě to. Takže to je postřeh číslo dva.

Slíbila jsem vám, že se ještě zmíním o studentských slevách. V průvodích se běžně uvádí, že studenti s platným průkazem mají vstup do stítních muzeí a na vykopávky zadarmo. Není to tak úplně pravda. Pokud budete cestovat s ISIC kartou, bude vám téměř k ničemu, protože jsme se dozvěděli, že je řecká vláda neuznává. Tím mě hodně naštvali, dokonce jsem napsala i archeologickému muzeu stížnost. Odepsali, že se omlouvají, ale věci se takhle prostě mají. Ovšem nechápu, jakou jinou kartu bych měla, když ISIC už ve svém názvu má, že je mezinárodní, tak bych očekávala, že ho budou v zahraničí akceptovat. 

To je k cetování po Krétě všechno. Doufám, že se vám tento delší článek líbil (a to jsem ho ještě pokrátila) a že jste se dozvěděli i něco nového. Mějte se krásně!

Dejte mi do komentáře vědět, jestli máte nějaké podobné zkušenosti s odmítnutím ISIC karty nebo jste se setkali naopak s opačným přístupem.

Markét

Žádné komentáře:

Okomentovat