Vzpomínky na vánoční Slovinsko III. - závěr roku 2016 - Dívka s perlou - blog pro všechny milovníky života

úterý 2. ledna 2018

Vzpomínky na vánoční Slovinsko III. - závěr roku 2016

Vánoční čas se přehoupl a skočili jsme do nového roku 2018, tak ať je pro vás všechny rokem úspěšným, plným pohody, lásky a především zdraví. V následujícím článku bych chtěla naposledy zavzpomínat na Slovinsko.

Minule jsem psala o zabijačce, nyní je na čase seznámit vás se slovinskými městy a oslavách příchodu roku 2017. O tom, jak jsem přivítala rok 2018, třeba někdy jindy.


Maribor (28.12.)

Třebaže nám Maribor propršel, líbilo se mi tam. Nejdříve jsme se Sabinou zamířily do nákupního centra Europark, kde jsme s její nejlepší kamarádkou poobědvaly v mexické restauraci, a po jídle hurá do městského ruchu! Sabina mi ukázala sochu významného slovinského kněze, která stojí před mariborským kostelem. V něm jsem si prohlédly veliký betlém, plný nejrůznějších figurek a scén. Pak jsme se prošly historickým centrem. Viděla jsem například univerzitu, divadlo, různé obchůdky a kavárničky, ale protože nebylo vlídně, zalezly jsme do vyhlášené cukrárny Ilich slaščičarstvo. Pokud se ocitnete v Mariboru, doporučuji tam zajít na dortík a kávu. Nebudete litovat. Zbytek našeho výletu jsme strávily nakupováním suvenýrů, mezi nimiž nesmělo chybět tradiční slovinské cukroví.


Ljubljana (29.-30.12.)

Ještě více než Maribor mě zaujala Ljubljana. Do hlavního města jsme přijely 29. prosince večer, v ideální dobu na prohlídku vánočního osvětlení a ochutnání nočního života. Velkým zážitkem pro mě bylo pouliční vystoupení mladého kouzelníka. Pamatuji si, že jsem za ním šla, dala jsem mu nějaké peníze a řekla jsem mu, že ho obdivuji, protože vím, jak náročené kouzlení je. Vypadal šťastně. Druhým večerním zážitkem byla ochutnávka tradičního jídla (tuším, že to byla opečená klobása, kyselé zelí, škvarky a druh slovinského chleba, ale 100% si jistá nejsem). Avšak největším zážitkem pro mne byl koncert slovinské popové skupiny Pop design na náměstí Kongresni trg, kde jsem spolu se Sabinou tancovala na písničky, které jsem slyšela poprvé.


Po koncertu jsme se odebraly do bytu Sabininy kamarádky Niny, kde jsme přespaly. Druhý den jsme měly opět nabitý program. Navštívily jsme ljubljanský hrad, odkud je nádherný výhled na Juliánské Alpy, prošly jsme si vánoční trhy, kde jsem nakoupila další suvenýry, vystály jsme si frontu do Muzea iluzí a prošly jsme se po centru města. Viděla jsem poslaneckou sněmovnu, pedagogickou fakultu tamní univerzity, ljubljanského draka a další zajímavá místa. Cítila jsem se tam jako ve snu. Ljubljana si zkrátka získala moje srdce.




Silvestr a Donačka gora (31.12.)

Důležitým bodem v programu mé návštěvy Slovinska byla Donačka gora, což je hora vysoká 884 m a je z ní výhled na Ptuj a okolí nebo do Chorvatska. Před odjezdem do Ljubljany jsme na ni s partou kamarádů vylezli za světla a před silvestrovskou půlnocí pak tmy, ale to maličko předbíhám.

Silvestr roku 2016 jsem strávila s pěti Bulhary a třemi Slovinci. Neopakovatelný zážitek. Pro Slovince je Silvestr důležitější než Štědrý den. Obléknou si sváteční šaty a stráví večer s nejbližšími. Protože s námi byli Bulhaři, povečeřeli jsme po bulharsku. Celkově se hodně jedlo, pilo víno, poslouchala hudba, zpívalo a někteří i tancovali. Byl to příjemný večer. Když se přiblížila desátá hodina, já, Sabina a její sestra Alenka jsme se převlékly do teplého sportovního oblečení, rozloučily jsme se a vydaly jsme se zdolat noční Donačku. Potkaly jsme se tam s velkým množstvím lidí, a když odbila půlnoc, všichni spustili slovinskou tradiční novoroční píseň Silvestreski poljub.


Ptuj a hurá domů

A nastal poslední den mého pobytu mezi milými Slovinci. Přesně před rokem, 2. ledna, jsem opustila Slovinsko. Před odjezdem jsme ještě se Sabinou a Alenkou strávily dopoledne v nejstarším slovinském městě, v Ptuji. Ptujský hrad nabízí pěkný výhled na řeku Drávu. Za zmínku stojí i řada útulných zastrčených kaváren, z nichž jsme jednu navštívily. Pak už pro nás přijel Marko, Sabinin bratranec, aby nás zavezl do Grazu na vlak.



A tak skončilo mé vzpomínání na zimní prázdniny ve Slovinsku. Je na čase vytvořit si vzpomínky nové. Hurá do roku 2018, ať je plný neočekávaných zážitků a milých překvapení!

Markét

Žádné komentáře:

Okomentovat